Každodenní život s Italem a italská kultura

22. 05. 2019 12:40:29
Dnes vám předkládám výběr italových (a teď už vlastně i mých) zvyků a nezvyků a perličky z našeho soužití...

...Opět se to týká mých osobních zkušeností a zážitků s mým partnerem. Nutno dodat, že Italové mezi sebou se hodně liší, velké rozdíly jsou hlavně mezi “severními” a “jižními” Italy. Ti jižní jsou často více vázaní na rodinu a přátele, jsou otevřenější a více přátelští (i k cizím lidem). Taky je pro ně mnohem důležitější jídlo, než pro “seveřany”.

  • Jelikož momentálně žijeme v Česku, navštěvujeme převážně moji část rodiny. Tyto návštěvy nejsou pro přítele nikdy problém, ačkoliv česky nemluví. Jen zhruba rozumí, překladatele pak dělám já. Před každou návštěvou taky přemýšlí, co bychom jim mohli dovézt dobrého (třeba něco uvařit). Vtipné je, že můj děda pořád nedokáže pochopit, že pokud použije německá nebo ruská slova, není to pro Andreu o nic srozumitelnější než čeština :-)
  • Můj přítel velmi rád vaří, což ale není samozřejmost. Jeho sestra to má přesně naopak takže ten, kdo zdědil “vařící gen” po mamince, je on... Měla jsem štěstí :-). Zkouší rád nové kombinace chutí a většinou mu vychází výborně. Vaření pro něj totiž je hlavně koníček. Když mě poprvé pozval k sobě domů, uvařil pro mě tak dobře, že jsem rovnou zůstala :-)
  • Do doby, než jsme se poznali, neměl Andrea prakticky žádnou motivaci se učit česky. Naučil se slova z jídelního lístku a tím to skončilo. Teď už má sice i nějakou motivaci, jde to ale opravdu hodně pomalu. A dokonce už má i přechodný pobyt!
  • V Itálii se Andrea se svými přáteli často vídá ve skupině. Plánují společné víkendové aktivity, a to všichni dohromady - bezdětní i rodiny. Každý se může zapojit. Často taky společně grilují, výletují nebo v týdnu zajdou na večeři. Je taky naprosto normální, že běžný Ital jde na návštěvu třeba ke kamarádce (a naopak), na oběd nebo jen tak na večeři, a to bez jakýchkoliv dalších úmyslů! Takové pozvání na oběd pak znamená opravdu jen to, že se bude dobře jíst, pít a povídat :-)
  • Pokud chcete zajít s kamarádem třeba v Římě po práci na pivo, stačí mu prostě jen zavolat a on klidně pojede hodinu a půl přes město. Musím uznat, že z tohoto pohledu jsou Italové daleko spontánnější a taky společenštější, než my.
  • Kolem jídla se pro mého Itala (ale i pro spoustu ostatních) točí prakticky celý den. Nejí sice 5x denně jako my (většinou jen 3x), jídlo je pro ně ale událost. Navíc rádi jí ve společnosti. Mají jiné časy jídel, obědvá se kolem 2-3, večeří se klidně v 10 hodin. V italské televizi neustále běží spousta pořadů o vaření, které mají navíc i velkou sledovanost. A u snídaně je naprosto normální se bavit o tom, co bude k večeři. Mě osobně ale v tomto směru nejvíc pobavily videorecepty na přípravu těstovin, běžící na obrazovkách v římském metru...
  • Můj Ital je velmi čistotný. Často se mi stává, že přijdu z práce domů a je vysáto, umytá zem a podobně. Velmi si na tom zakládá. Jediné, v čem se trošku počeštil je to, že se doma přezouvá z bot do přezůvek. To se u nich běžně nedělá i proto, že často používají v domech spíš studenou dlažbu než teplou dřevěnou nebo jinou podlahu či celoplošné koberce. Co jsem se zase naučila já od něj je, že postel má nejméně pět vrstev. Nemají jen prostěradlo a peřinu a hotovo. Mají ještě přehoz a “meziprostěradlo”, jak bych to pojmenovala já. Někdy přidají ještě jednu dvě deky, to kdyby jim v chladných měsících, když v Římě klesá teplota i k neuvěřitelným DESETI stupňům nad nulou, náhodou byla zima!
  • Andreovi rodiče si asi na začátku mysleli, že jsme u nás chudí a spousta věcí se u nás koupit nedá. Když u nás byli před rokem na jaře, dovezli autobusem tři obrovské kufry po 30 kilech - jeden a půl kufru byly jen těstoviny! Kufry byly zčásti plné produktů, které se tu opravdu koupit nedají, takové věci vždy velmi ocením. Nejvíc mě ale pobavily zubní pasty a šampony s italským textem nachlup stejné, jaké se dají sehnat i u nás... :-) Ale domácí olivový olej je vynikající!
  • V česku můj Ital řídí slušně, respektuje naše pravidla. Jakmile se ale přesuneme do Říma, řídí jako rodilý Říman (což sice není, ale žil a pracoval tam pěkných pár let). To znamená, že dopravní značení je pouze doporučující a člověk si často musí vytvářet “kreativní parkovací místa”, protože jinak prostě vůbec nezaparkuje. Místní policie to ví a do jisté míry taky toleruje. Zajímavé ale je, že když jsem zkoumala počty nehod v Římě ve srovnání s našimi městy, není to v poměru na počet a hustotu obyvatel tak velký rozdíl. Z mého pohledu řídí příšerně (přítel by řekl “jinak”), umí v tom ale “chodit”. Ale jako cizinci autem do Říma nejezděte, pokud je vám život drahý!
  • Můj Ital nechápe chování těch zaměstnanců, kteří u nás přichází do kontaktu se zákazníky (například obsluha v restauraci). Poté co jsem byla mnohokrát u nich a mám možnost srovnávat tak souhlasím, že na naší obsluze (nejen) v restauracích jde často vidět, že je jejich práce nebaví a nechovají se k zákazníkovi zrovna hezky. Nesnaží se mu vyhovět, často si prostě dýško nezaslouží. Myslím, že problém je v tom, že tito lidé práci obsluhy berou často jen jako brigádu či krátkodobé zaměstnání, “než se najde něco pořádného”. Naštěstí musím říct, že se během posledních pár let v Brně objevují podniky, kterým záleží jak na kvalitě nabízených pokrmů, tak i na přátelském přístupu a proškolenosti personálu. Přece jen: pokud přijdete do baru, kde je znechucená obsluha, nejen že se tam necítíte vítáni, ale podruhé už se tam spíše nevrátíte...
  • A co se Andreovi u nás líbí? Dostatek práce a současná ekonomická situace. Navíc taky slušná životní úroveň. A na neposledním místě české pivo!
  • A co se mu u nás moc nelíbí? Z jejich pohledu nám chybí “mentální elasticita”, jsme podle něj rigidní při řešení problémů. Pokud je na jídelním lístku “řízek s hranolkami”, je problém, pokud ho chceme s bramborami. Prostě “to nejde” a hotovo :-) Navíc u nás v poslední době vnímá růst cen, např. co se týče nájmů, potravin, jídel v restauracích apod.
  • A co Andreovi u nás nejvíc chybí? Kromě jeho rodiny pak také moře a hory, které má doma... Pak taky sluneční svit, u nich sluníčko svítí prakticky celý rok, kdežto u nás se většinou schová před zimou a vyleze až na jaře, pokud vůbec. A samozřejmě jeho milované jídlo.

Tak zase příště! Grazie e ciao!

Autor: Michaela Muzikářová | středa 22.5.2019 12:40 | karma článku: 27.59 | přečteno: 1331x

Další články blogera

Michaela Muzikářová

Jak jsme v české garáži dělali italské klobásky

Vloni na podzim přišel Andrea s nápadem, že bychom měli zkusit vyrobit italskou sušenou klobásu (salsiccia, čti "salsyča"). Že prý nechápe, proč u nás děláme jen samou vařenou (dušenou) šunku...

14.6.2019 v 9:43 | Karma článku: 14.43 | Přečteno: 636 | Diskuse

Michaela Muzikářová

9+1 důvodů, proč se (na)učit italsky

Dnes bych vás ráda motivovala ke studiu tohoto krásného jazyka. Třeba vás článek zaujme a hned si najdete svou jazykovku nebo lektora :-) Tady je mých 9+1 důvodů, proč se učit italsky.

6.6.2019 v 14:59 | Karma článku: 14.42 | Přečteno: 423 | Diskuse

Michaela Muzikářová

Na návštěvu k italské rodině

Po pár měsících v České kotlině jsme se zase v dubnu vydali na pár dní do Itálie. Tentokrát jsme s sebou vzali i české rodiče, aby se konečně seznámili s těmi italskými...

30.5.2019 v 14:28 | Karma článku: 29.14 | Přečteno: 1485 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Miloš Korotvička

Český článek z českých rukou, nemluvě o české hlavě.

Český blog od českého blogera. Radši to ani nečtěte, nebo zas budu osočenej ze stupidity. Anebo čtěte a pak se zamyslete nad naším "čechismem." Žvatláme "englicky" zapomínáme ruštinu a když přistane Marťan, natřeme se zelenou.

16.6.2019 v 23:06 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 227 | Diskuse

Jana Klenorová

Uspěchaný odchod Staré Dámy

Příběh jednoho všedního odpoledne. Příběh o strachu a netrpělivosti, který rozesmutnil i Převozníka.

16.6.2019 v 13:07 | Karma článku: 16.86 | Přečteno: 408 | Diskuse

Ladislav Vorel

Kdo kradl víc - Babiš nebo Sobotka?

Všimněte si, že nemám na mysli částku, tedy obnos toho, co bylo přivlastněno, ale podstatu. Tedy - kdo opravdu v pravám slova smyslu kradl.

15.6.2019 v 2:34 | Karma článku: 31.26 | Přečteno: 1030 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Požírat můj lid vás přijde draho

Jedním z prvních textů, který jsem si jako kluk z Bible pamatoval, byla část 14. žalmu. Bylo to v době, kdy nám naše soudružka učitelka ve škole často opakovala, že v Boha věří jen hloupí a staří lidé.

14.6.2019 v 20:10 | Karma článku: 22.17 | Přečteno: 467 | Diskuse

Zdeněk Kloboučník

Zastavte ten miliardový nákup, khaki šrotu máme dost

Bude-li naše republika napadena, bude to ze vzduchu. Naše armáda toho potřebuje hodně, ale v první řadě moderní radary, systémy typu Patriot a letadla.

14.6.2019 v 18:35 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 491 | Diskuse
Počet článků 7 Celková karma 21.04 Průměrná čtenost 999

Jsem brňačka. Jsem nadšenec do Itálie. Jsem pracující člověk. Jsem milovník zvířat, především koček. Ač jsem poměrně introvertní člověk, ráda cestuji a zkouším nové věci. Můj přítel je Ital... a o italsko-českém soužití bude i můj blog.

Najdete na iDNES.cz